Zaklínač 1, 2

4. března 2011 v 16:08 | Rinka |  Knihy



















Autor: Andrzej Sapkowski
Vydavatelství: Leonardo

Geralt z Rivie je obávaný zaklínač známý pod přízviskem Bílý vlk. Stejně jako každý z cechu zaklínačů, i on je lidmi zavrhován a kvůli zaklínačským mutacím často přirovnáván ke stvůrám, které podle svého poslání hubí.
V knihách Zaklínač I. - Poslední přání a Zaklíač II. - Meč osudu jsou povídky, které předcházejí sáze o zaklínači. Mlčenlivý Geralt projíždí krajem a hledá práci. Vždycky se nějaká ta potvora, která zabíjí a ohrožuje obyvatelstvo, najde. A Geralt se postará o její odstranění, bez ohledu na velikost nebezpečí.
Čas od času se k němu připojí potulný trubadůr Marigold a ten se vždy postará o zábavu nebo nějaký průšvih. O něco později se setkáváme s dalšími klíčovými postavami: čarodějkou Yennefer a pak dívenkou Ciri.
Věřte, že zaklínač vás seznámí s obrovským množstvím nelidských bytostí a nejspíš si jeho drsný svět také oblíbíte.


Už jste někdy četli Sapkowského? I když je tak slavný a vyhlášený, přečetla jsem si dvě z jeho děl až teď. A byla to vážně bomba. Bez rozmýšlení bych ho přirovnala k mistrům jako jsou Rowlingová, Tolkien nebo Paolini, protože jeho příběh není o nic méně propracovaný a uchvacující než díla těchto autorů. Tedy alespoň na mě tak zapůsobil (a určitě nejsem jediná).
Ale dost rozplývání se, chtělo by to také důvody toho vychvalování.. a těch tedy je! Jedná se o klasickou fantasy odehrávající se v typickém prostředí pro tento žánr: pseudostředověku. Množství a propracovanost všech stvůr a bytostí jsou úchvatné. Další velký klad jsou skvělé charaktery postav, žádná z nich mi nepřipadala "placatá". O neskutečně sympatickém hlavním hrdinovi ani nemluvě.
A co se týče samotných povídek... každá je jiná. Pokaždé Geralt přijede do jiného prostředí, kde pozná jiné bytosti. Jednou se ocitne v lese divoženek, pak u moře s mořskými přišerami a mořskou vílou, pak v královské hodovní síni, pak v kryptě, pak na tržišti, v černokněžníkově věži a pak tam a zase tam... Je to pestré a tím pádem zábavné. Pokaždé je nějaká změna.
A pokud bych měla posoudit obě knížky, tak druhá se mi líbila o chlup víc. V první se více méně seznamujete se zaklínačem Geraltem a jeho řemeslem, zatímco v druhé knize už do jeho života více zasahují další důležité postavy. Je to takové "citovější"
No a co dodat? Nezbývá mi, než vám tenhle skvost doporučit a vrhnout se na čtení ságy :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Verush, po asi bilionu letech se znovu objevující Verush, po asi bilionu letech se znovu objevující | 6. března 2011 v 17:26 | Reagovat

Nějak dlouho jsem tu nebyla, že? Zatracená škola...
Ale k tématu: Zaklínače jsem si vždycky chtěla přečíst, ale v takovém zapadákově, kde bydlím, se spousta věcí těžko shání :( Ale trošku mě - no, zklamalo bude asi to správné slovo - že považuješ Paoliniho za "mistra". Samozřejmě je to tvůj názor, ale mně osobně jeho Inheritance připadala jako Star Wars ve Středozemi s troškou každé fantasy kdy napsané... Abych pravdu řekla, i mně se to ze začátku líbilo, jenže pak jsem si začala všímat všech těch podobností.
No nic, zase jsem se nějak rozepsala.
Pozdravy ze zapadákova :D

2 Arinka Arinka | Web | 7. března 2011 v 18:24 | Reagovat

[1]: Vím, už jsem slyšela spoustu narážek na Paoliniho dílo.. Možná oprávněných, možná ne. Avšak já ho stejně považuju za mistra, protože podle mého názoru napsal něco opravdu úžasného a kdyby nebyl dobrý, nedokázal by uchvátit takovou masu lidí. Ale je pravda, že se ve fantastice nevyznám natolik, abych mohla posuzovat kdo je dobrý a kdo špatný. Ale kdo může posuzovat? Kritici? Nedá se to říct, protože každý se na to dívá trochu jinak..
Jinak jsem ráda, že jsi se ozvala :)

3 Verush, oxymoronicky bez přízviska Verush, oxymoronicky bez přízviska | 9. března 2011 v 17:10 | Reagovat

[2]: No, taky jsem za to ráda :) Škola v poslední době poněkud pohlcuje veškerý můj volný čas, takže najít si chvilku na něco je dost těžké. Také nabývám dojmu, že naše třídní snižuje moje IQ D:
Ale ještě dodatečně: co se Eragona týče nejspíš bych ho doporučila spíš nějakým mladším čtenářům, co s fantasy teprve začínají. S dalšími díly je to už horší, připadaly mi takové, no, přeplácané...
Když už jsme se k tomu dostaly, nemůžu si pomoct, ale musím to napsat: možná si vzpomeneš, jak jsem ti psala o Poselství jednorožců? V poslední době mi dost zvedlo krevní tlak, když jsem zjistila, že spousta těch autorčiných fangirls četla Pána prstenů a Harryho Pottera, ale stejně považují tu slátaninu o rohatých koních a elfských Mary Sue princeznách za "nejlepší knihu na světě" :P To jen tak na okraj.

4 Rinka Rinka | Web | 10. března 2011 v 11:54 | Reagovat

[3]: Jo, to si vzpomínám, jak jsi mi psala o Poselství jednorožců (ale nečetla jsem to). Jen doufám, že mě s těmi autorčinými "fangirls" nesrovnáváš? Protože si vážně nemyslím, že by Paolini byl španý a kýčovitý autor, jak si to asi myslíš ty.. Podle mě je jeho příběh propracovaný. Ani o chloupek neslevím ze svýho názoru! :D Asi to je vážně jen otázka vkusu :)

5 Verush, pořád ta samá Verush, pořád ta samá | 10. března 2011 v 18:09 | Reagovat

[4]: K jejím fangirls tě samozřejmě nepřirovnávám :D Takovou urážkou bych nepočastovala ani svého největšího nepřítele. Jen jsme to potřebovala někomu říct, když u sebe nemám kamarádky, které bych s tím mohla otravovat. Dokonce jsem na Facebooku založila stránku pro odpůrce Poselství (občas mám pocit, že to tak trošku přeháním, ale já si nemůžu pomoct a musím tu knihu nenávidět :P)
Ale ano, Eragon bude nejspíš otázkou vkusu. Jsem prostě náročný čtenář :)

6 Arinka Arinka | Web | 11. března 2011 v 10:57 | Reagovat

[5]: Páni, vážně jsi hrozně aktivní! :D Zakládat stránku pro odpůrce Poselství..

7 Verush, hurá pátek! Verush, hurá pátek! | 11. března 2011 v 15:58 | Reagovat

[6]: Jestli se to dá nazývat aktivitou, to nevím, každopádně už máme krásné čtyři fanoušky (kteří jsou ve skutečnosti já a tři kamarádky) :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.