Modré jezero je dnes zelené

12. prosince 2009 v 22:28 | Arinka |  Knihy
Autorka: Jutta Treiberová
Počet stran: 93 (xD)

Náhle pocítila,
jak okolo ní vyrůstá zeď,
která ji oddělovala od všeho,
co dosud tvořilo její život.

Gisele je krásných sedmnáct, studuje na gymnáziu a všichni jí předpovídají skvělou budoucnost. Narozdíl od kamarádek ji však neobletují zástupy ctitelů a nemůže děvčatům vykládat o svých milostných zážitcích. Když je jí smutno a cítí se osamělá, sedne na kolo a jede rozjímat k modrému jezeru skrytému uprostřed lesa. A jak se proměňují barvy jezera, tak se mění i Giselin život - obzvlášť po seznámení s Georgem. Pojednou v ní začne něco růst. Něco, co by se mohlo stát člověkem, pokud to dovolí...
Román Jutty Treiberové byl v roce 1996 vyznamenán cenou za literaturu pro děti a mládež.

Úryvek:
A když se na tebe podívám, na tvou malinkou tvářičku s velkýma, tmavýma očima, na tvoje malé ručičky, tvoje baculaté nožičky, a když se směješ a pobrukuješ si, pak si neumím představit, že bych tě nenechala žít. Ale když si pomyslím, že bys nebyla, čeho všeho bych byla ušetřena a jak od té doby žiju jakoby v mlze, jak je všechno zkalené, škola, dokonce společný čas s kamarádkami, protože mám pořád špatné svědomí, protože pak nejsem s tebou, a jak se změnily moje city ka matce, jak ji zároveň miliju a nenávidím a jak i vůči ní mám pořád špatné svědomí, protože toho tolik dělá a protože ji za to někdy nenávidím, a jak sebe nenávidím, že ji nenávidím, potom...
Potom co? Nevím. Už vůbec nic nevím. Vím jen, že to takhle nemůže jít dál. Že se z té mlhy musím nějak dostat.

Můj komentář: Hledala jsem nějakou tenkou knížku, protože mám teď strašně málo času (a taky jsem se překonala! 93 stránek, to je něco! xD). Tuhle jsem si vzala spíš proto, že mě zaujal obal.. ehm.. xD. Když jsem jí začala číst, říkala jsem si, jak sem si mohla půjčit takovou kravinu! Ale pak jsem se do toho začetla a docela mě to zaujalo. Tahle knížka na mě působila depresivně - to proto, že je tam všechno reálné a autorka dokonale a skutečně popsala pocity bezmoci, utlačovanosti, sklíčenosti a pocit, jako by vás někdo psychycky "dusil". Konec je ale skvělý, podle mě úžasný happy end, který bych u toho moc nečekala =)



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 crazy.affs crazy.affs | Web | 12. prosince 2009 v 22:35 | Reagovat

jj supa

2 norwi norwi | Web | 12. prosince 2009 v 22:49 | Reagovat

Vypada to dostatecne silene, super mrknu po tom. Na jeziska dobrej darek.

3 Arinka Arinka | Web | 12. prosince 2009 v 22:55 | Reagovat

[2]: Jestli máš ráda šílenosti, tak tohle není zdaleka tak šílený oproti jiným knížkám (Psanci - to je teprve pořádná šílenost xD). Tahle knížka je spíš o normálních životech a problémech, tak abys nebyla zklamaná ;)

4 lina lina | 13. prosince 2009 v 11:06 | Reagovat

hmm.hm...že bych se po ní podívala?

5 Marion An Marie Marion An Marie | Web | 15. prosince 2009 v 9:14 | Reagovat

hm... to som este nevidela, ale vyzera to zaujimavo xD :D asi si to pozriem v nasom knihkupectve

6 Neznámá Neznámá | Web | 15. dubna 2011 v 21:03 | Reagovat

je dokonalá

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.